Cherson. Cirkus na export

Příběh Jin Rohu začal u ohnivých show (anglicky fire show), do kterých se následně přidaly choreografické elementy, cirkusové triky a akrobacie. Vedoucí studia Roman Vaščenko od samého počátku věděl, že Jin Roh bude neobyčejným cirkusem bez zvířat a klaunů. Žánrově Roman popisuje činnost Jin Rohu jako cirkusové divadlo a varieté. Název Jin Roh, jeho slovy, označuje “supersílu”, protože cirkusoví artisté vždy pracují přesčas a pokaždé si staví vyšší laťku. Logo projektu, slovanský kolovrátek, značí spojení několika elementů v jeden tvůrčí proud.

— Všichni jsme zvyklí na kreativního ducha. Ukrajinci slaví neděli a my slavíme prácí od deváté hodiny ranní. Soubor našich účinkujících se formuje z lidí, kteří jsou připraveni obětovat své osobní životy, aby mohli přijít na repetici.

21. října 2018 Jin Roh oslavil 10 let. Za ten čas cirkus objel na turné okolo 50 zemí po celém světě, navštěvuje všechny kontinenty světa krom Afriky. Vystoupení Jin Roh si žádají v Evropě a Americe, kde jsou jinak cirkusová show rozvinutější. S programem “Revoluce” cirkus objel několik arabských zemí. Show, s jakými jezdí Jin Roh na turné, jsou mluvená anglicky. Aby se zachránila rovnováha mezi globální a národní kulturou, skupina spolupracuje se známými ukrajinskými muzikanty, například s The Hardkiss, jejichž muziku používá ve svých show.

Minulý rok Jin Roh nejvíce vystoupení bylo v Číně a v Německu:

“V Německu je chození s celou rodinou na vystoupení podobným zvykem, jako pro nás chození do kaváren. Jindy jsme dokonce poznávali obličeje diváků, kteří byli na nějaké naší dřívější show.”

Jin Roh vždy na Ukrajině zaplní hlediště a čas od času udělá v rodné Tavrii charitativní vystoupení. Představení “Rozmluva s nebem” kolektiv ukázal chersonským dětem zdarma.

Nicméně, Jin Roh je v první řadě komerční projekt. Technické a logistické výdaje za jednu show jsou v průměru 5 000 dolarů. Proto cirkus častěji vystupuje pro cizí publikum, protože je to, jak říká Roman, výnosnější. Cirkusový kočovný život je pro artisty poměrně obtížný:

“Jedna z našich artistek vypočítala, že za dva roky letěla 73krát. To je sice spousta zážitků, ale taky to dost unavuje”

Roman

Kočovný životní styl a touha po domově je Romanu Vaščenkovi známá z dětství. Romanův táta byl vojenský pilot. Rodina se často stěhovala z místa na místo, než se usadila v Chersonu. V tu dobu bylo chlapci 5 let. Dnes, i přes cestování po zahraničí, to Romana táhne domů:

“Celý měsíc chodíš krásnými parky a jezdíš po dobrých silnicích a najednou se ti chce vrátit zpátky do Chersonu. Ne všichni to chápou a někomu to přijde divné. Tebe to táhne do chersonských parků, do Dněpru, i když ne příliš čistého, co se dá dělat. Asi je to moje uvědomění si domova.”

I přes lepší výdělky v zahraničí, artisté chtějí víc pracovat doma:

— Často sním o častějším vystupování na Ukrajině. Nemyslím si, že je normální, že jen asi 10% našich vystoupení se odehrává na Ukrajině a zbytek “exportujeme” do zahraničí.

Všehovšudy jde o jeden z největších cirkusových kolektivů na Ukrajině s přibližně 300 osobami, z nichž je 100 dospělých artistů a zbytek jsou učni akrobatické a taneční školy. Skoro celý tým je z Chersonu. Pár účastníků je ještě z Bile Cerkvy a Kyjeva.

Většinou artisté přešli do cirkusu od profesionálních sportů akrobacie a gymnastiky. Podle slov Romana, na Ukrajině jsou výdělky sportovců horší, jak u cirkusových artistů. Každý profesionál prahne po odměně za práci, jaká je ho hodna. Kariéra cirkusového artisty a trenéra v cirkusových studiích je delší, jak kariéra sportovce. Navíc, v cirkusu má možnost více pustit uzdu své fantazie, takže umělecká dráha je pro většinu lidí lákavější.

Nyní má Jin Roh samostatný šicí oddíl, kde se šijí originální kostýmy, a pak má i vlastní dílnu na rekvizity.

K vytvoření studia Romana Vaščenka svého času inspiroval francouzský “Cirque de Soleil” – první netradiční masový projekt ve sféře cirkusového řemesla. Podobně velké cirkusové divadlo na Ukrajině ještě není. Mezitím ovšem vznikají unikátní maličké kolektivy se svěžími a hodně zajímavými příběhy s dobrou režií.

“Mezi ukrajinskými projekty je třeba nechat dostatečnou tvořivost kolektivu “Bingo” a Cirkusové akademii v Kyjevě. V Dnipru, Charkově a Lvově jsou také silné cirkusové projekty. My všichni se snažíme tvořit něco opravdu dobrého. Konkurence prostě produkuje unikátní věci. Hodně jsem se toho naučil u kolektivu “Todes”. Celkově pořád hledám inspiraci, abych neustále motivoval svůj tým zkoušet nové věci.”

Roman skoro vždy doprovází svůj kolektiv během turné, chce, aby jeho kolegové věděli, že mají silnou oporu ve všech situacích:

— Můj kolektiv – to je to stejné, jako pro rodiče děti. Kolem něj se točí celý můj život. A ne jenom můj, ale i život spousty dalších lidí. Já tím žiju, účastním se prakticky všeho – šití kostýmů, tvorby rekvizit. Z malých kapek vzniká oceán. Mojí prácí je, aby si tým zamiloval každé své vystoupení.

Děti cirkusu

Ve studiu Jin Roh pořádají dětskou akrobacii a taneční školu, kde se naráz učí téměř 200 nezletilců. Část účastníků se rozhodne pracovat v Jin Roh, zbytek si jde svou cestou za hranice regionu a později i za hranice země. Trenéři podporují volbu svých učňů.

Ve studiu Jin Roh se děti učí překonávat vlastní strach. Tady je místo, které nevyvíjí takový tlak, jako škola, či rodiče, kteří dítěti předkládají vlastní vize budoucnosti:

“Často jsem viděl takové ty případy, kdy rodiče viděli pro své dítě ambicioznější budoucnost, než o jakou dítě samo stálo. Toto u děvčat a chlapců láme charakter.”

Ti, kteří projdou všemi zkouškami, si vyberou svůj oblíbený obor a dostanou plnou podporu svých učitelů:

“My všichni jsme od přírody líní, a někdy potřebujeme učitele, který nás bude tlačit na 100%. Naše úkoly, jakožto učitelů – podporovat učně slovy, když mu to dostatečně jde, když to bude dělat třeba potisící, možná to zvládne úplně dokonale. Rozhodně nepodporuji takovou tu pedagogiku, kdy dětem kritikou ustřiháváš křídla.”

Krom podpory pedagogů, je také důležitá také vnitřní motivace učňů, aby sami chtěli ovládnout profesi cirkusového artisty:

— Ke každému člověku si musíte najít cestu. Potkal jsem hodně talentované lidi, kteří nechtěli moc pracovat, také jsem potkal méně talentované, kteří byli opravdu zapálení. Nutno říct, že druhý případ má více šancí na úspěch. Snažíme se věřit, že v každém člověku něco je. Pak najednou přijde okamžik, kdy si uvědomí, že chce, aby tohle byl celý jeho život.

Roman Vaščenko nedokáže odpočívat v divadle. Místo toho chodí na představení a sleduje, v jakých pózách tanečníci tancují a jak pracují se světlem nebo dekoracemi. Tak udržuje nekončící proud nových nápadů pro další projekty.

Harmonogram studia je už plný koncertů a letů na měsíce dopředu: v prosinci – show v Mykolajivu, na Vánoce cirkusové turné v Bejrútu, v lednu – jsou zase představení v Argentině, v únoru – v Austrálii, v dubnu – na Novém Zélandu.

Supersíla týmu Jin Roh vychází hlavně z podpory diváků:

— Naplnit diváka energií a potom ji od něj dostat zpátky – tomu se říká euforie. Když si celý sál stoupne a tleská, artista rozumí, že jeho práce není marná. Věřím, že děláme něco drsného, když jsou lidé po našem představení plni emocí a odcházejí naplněni silnou motivací.