Share this...
Facebook
Twitter

Na Ukrajině je obrovský problém se zvířaty, chovanými v příšerných podmínkách v cirkusech, soukromých zoo, či dokonce na benzínkách. V divoké přírodě na Ukrajině zbylo kolem 200 jedinců medvědů a přibližně stejné množství je chované v zajetí. Ve světě se koná velké množství akcí zaměřených na záchranu medvědů před týráním. Mezi nejčastější metody záchrany medvědů před nezákonným vykořisťováním patří zakládání medvědích útulků. Jedním z takových útulků je Domažyr poblíž Lviva.

Medvědí útulek Domažyr se nachází na území přírodní rezervace Roztoččja — na kopcovitých hřebenech, které se táhnou od Lviva do polského Tomaszówa. Prochází tudy rozvodí mezi Baltským a Černým mořem, proto je tato lokalita bohatá na unikátní vegetaci. Rakouská záchranná organizace — nadace Four Paws (Čtyři tlapy) zvolila toto místo a s pomocí místních úřadů založila rehabilitační centrum pro medvědy, kteří jsou postiženi lidskou činností.

Založení útulku

Medvědí útulky jsou v USA a v Kanadě, a dokonce i v tropických státech jako Malajsie nebo Indonésie — tam v útulcích zachraňují před hrozbou vyhynutí malajské medvědy (více známé jako sun bear). Medvědí útulek je velkou lesní plochou obklopenou ochrannými ploty, kde medvědi zachránění před strašnými podmínkami mohou trávit zbytek svého života v přirozeném prostředí. Mohou tu plavat ve vodních bazénech, lézt po stromech a běhat po zemi, mnozí z nich poprvé v životě.

Nápad na Domažyr vznikl v roce 2012, reálné obrysy útulek získal v květnu 2016, kdy začala výstavba. Ihor Nikolin, ředitel rehabilitačního střediska, vzpomíná:

— První kámen byl položen v budově recepce neboli „welcome zony“, jak jí říkáme. Ta je výchozím bodem exkurzí, odkud návštěvníci vyrážejí pozorovat naše svěřence. Medvědi Domažyru žijí uprostřed lesa — v podmínkách, které jsme vytvořili, aby byly co nejpodobnější těm přírodním. Zvířata, která byla v zajetí, se nemohou zotavit na 100 %. Nikdy už se nevrátí do divoké přírody. Ukrajina má problém s chovem medvěda hnědého, který je na Červeném seznamu ohrožených druhů.

Zdejší medvědi mají neveselou minulost: některý přijel z mobilní zoo nebo cirkusu po zákazu těchto zábav v Ukrajině, některé se povedlo zachránit z výcviku honicích psů nebo z loveckých areálů. Organizací exkurzí v Domažyru se snad podaří naučit návštěvníky zodpovědnému chování vůči živé přírodě a ukázat život v harmonii s divokými zvířaty. Proto je jedním z nejdůležitějších záměrů projektů ekologické vzdělávání.

Životní podmínky svěřenců

Území útulku v současnosti zabírá skoro 8 hektarů a je na něm umístěno 7 výběhů s veškerým zázemím pro medvědy (zejména hračkami pro vývoj přirozených dovedností nebo bazénem na koupání). V souladu se standardy bezpečnosti nadace „Čtyři tlapy“ je rehabilitační středisko ohraničeno od zbytku lesa dvojitým elektrickým plotem. Zvířata nemají důvod k útěku, ale je potřeba se pojistit pro případ, že se projeví jejich zkoumavá nátura: medvědi mají tendenci obcházet velké území během hledání jídla a jejich tlapy jsou přizpůsobeny k rytí velkých děr do země. Ihor popisuje svá pozorování:

— Ve smyslu vývoje jsou medvědi velmi inteligentní zvířata. Znají naše hlasy, ozývají se a obvykle jsou hodně akční. Obzvláště během letního období, ráno i večer. Během dne mohou medvědi spát. Dokonce neručíme návštěvníkům za to, že je uvidí všechny. Na takhle velkém pozemku se zvířata mohou snadno schovat a mají svá bezpečná místa. Pomohli jsme jim postavit brlohy a proto doufáme, že medvědi budou během letošní zimy spát.

Momentálně je na rehabilitaci v Domažyru 9 zvířat. Loni v červenci jsme zahájili provoz a prvním naším svěřencem byl Potap. Našli jsme ho díky aktivistům, kteří nahlásili, že vedle restaurace v parku je klec s medvědem. Předchozí majitel tam medvěda prostě zanechal poté, co si rozjel byznys v Polsku. Později se k němu v útulku připojili Tajson, Mašutka, Manja a další.

— Tajson přijel z lovecké stanice poblíž Kolomyji, Mašutka bydlela v malinké kleci a byla využívána pro výcvik loveckých psů. Oba byli strašně podvyživení, teď je zajímavé pozorovat, jak přibírají.

Všechna zvířata, která se dostala do útulku, neměla vhodné životní podmínky, zejména správný jídelníček. Ale teď mají správnou stravu:

— Z 80 % je jídelníček vegetariánský, to znamená ovoce, zelenina, dýně, jablka, švestky, broskve a pomeranče. Mají moc rádi ryby, dáváme jim i kuřecí a zároveň nedáváme moc sladkého. Když dáváme chleba, tak pouze černý. Mnohá zvířata mají stomatologické problémy. Moc doufáme, že letos půjdou do zimního spánku. Dříve nemohla v zimě spát kvůli nevhodnému jídelníčku a špatným životním podmínkám

Záchrana a perspektivy medvědů

Ochránci zvířat z Domažyru sledují situaci s medvědy po celé Ukrajině. Mají seznam 40 medvědů, kteří se nacházejí v zajetí a potenciálně potřebují azyl. Bohužel, pomoct všem ihned není možné. V souladu se standardy by medvědi měli být chováni na teritoriu ne menším než půl hektaru. Každý jednotlivec by také měl mít svůj vlastní přístřešek (box), kam se může schovat během nepříznivého počasí, což vyžaduje značné investice. Prioritu na umístění v útulku mají zvířata, která trpěla nejvíce.

Proces získávání medvědů od majitelů do rehabilitačního střediska se zahajuje jednáním, během kterého majitele přesvědčují, aby předal zvíře dobrovolně. V jiných případech se tento problém řeší pomocí ekologických úřadů a soudů. Dle ukrajinské legislativy lze pouze tímto způsobem odebrat zvíře bezohlednému majiteli. Ihor vypráví, že takhle se do útulku dostala medvědice Chrystyna, představitelka výjimečného ťan-šanského poddruhu medvěda hnědého.

— Chrystyna je starou medvědicí, kterou vykořisťovali v cirkusu. Jezdila z města do města se svým programem. Jednou se dokonce dostala do televizního pořadu. Bývalý majitel nechtěl takovou výhodu ztratit. Choval medvědici v dodávce vybavené klecí o velikosti metr na metr a půl. Medvědice byla nucena se účastnit pochybných show a chodit na vodítku. Proto jsme se setkali s výrazným odporem během snahy odebrat Chrystynu. Situace byla vyřešena díky podpoře aktivistů.

Dále ochráncům zvířat pomáhají kolegové — přijíždí tým odborníků z berlínského institutu zoologie. Ihor upozorňuje na nedostatek odborníků v oboru pečování o divoká zvířata a sdílí své plány ohledně výstavby velkého vzdělávacího centra o divoké přírodě.

Pro přesun zvíře nejdříve uspí pomocí uklidňujícího léku a následně probíhá veterinární kontrola. Za tímto účelem se využívá speciální zařízení pro ultrazvukové vyšetření, analýzu krve a kontrolu stavu zubů. Poté medvěda přemístí do klece, probudí a transportují. Během prvního dne probíhá adaptace k novému místu a pak konečně medvěda pustí do rozlehlého lesního výběhu. Tým útulku pozorně sleduje první kroky zvířat v novém prostředí, které je pro ně přizpůsobeno.

V rehabilitačním centru medvědi žijí v humánních podmínkách. Průměrná doba života takových zvířat je 30 let. Svěřenci Domažyru jsou 5-6 let staří, což je doba nárůstu aktivity a síly. Nicméně plnohodnotného plození mláďat tihle medvědi nejsou schopni, politika nadace předpokládá sterilizaci zvířat. Ihor vysvětluje:

— Výchova mláďat maminkami v přírodě trvá 2-3 roky a poté potomci odcházejí do samostatného života. Ale naši medvědi nejsou schopni odchovat potomky, protože ztratili dovednosti nutné k přežití. Momentálně ze stromů padá hodně žaludů — kdybyste je hodili medvědovi, tak je sní, ale samostatně je nesbírají. Což svědčí o tom, že je takový medvěd závislý na lidech.

Zachránit situaci

Do budoucna se plánuje rozšíření Domažyru o dva velké lesní výběhy, což umožní záchranu dalších 5-6 zvířat. Ihor zdůrazňuje, že je to těžké, když jednají sami:

— Nemáme možnost vyřešit všechny problémy, je nutný ucelený statní program. Poslední léta se skutečně v tomto směru něco dělá — vznikají změny v zákonech, které vyžadují lepší podmínky chovu divokých zvířat. Chtěl bych dokonce i pochválit Ministerstvo ekologie za to, že se tomuto problému věnují.

Divocí medvědi se na území Ukrajiny nacházejí poblíž hranic s Rumunskem. Zejména se předpokládá, že největší populaci medvědů lze najít na jih od Rachova. Několik desítek medvědů bydlí ve Skolivských Beskydech. Tak malé množství jedinců vyžaduje ochranu tohoto druhu.

Domažyr není jediným útulkem medvědů na Ukrajině. Kousek od jezera Syněvir je „Rehabilitační centrum medvěda hnědého“ organizované za podpory Ministerstva ekologie. Též v národním parku v Halyči pečují o několik zvířat přivezených z Chersonské oblasti. V Berezivci kolem Žytomyru je malinké centrum podporované nadací „Bílá skála“. Ihor se raduje:

— Je to skvělé, že nejsme jedinou organizací, protože čím více bude takových útulků, tím více bude možností vyřešit tento problém. Čím více je lidí, kteří si uvědomují, že se nesmí zasahovat do přírody, tím větší je šance na nárůst populací zvířat žijících ve volné přírodě.

Materiál je připraven

Autor projektu:

Bohdan Logvynenko

Autorka:

Maryna Saražyn

Redaktorka:

Kateryna Lehka

Producent:

Olha Šor

Fotograf,

Kameraman:

Pavlo Paško

Fotografka:

Alina Ruďa

Kameraman:

Maksym Zavallja

Režisérka montáže:

Marija Terebus

Režisér:

Mykola Nosok

Fotoeditor:

Oleksandr Chomenko

Přepis dialogů:

Viktorija Voljanska

Překladatelka:

Anna Poryvaj

Redaktor překladu:

Jan Martinovský

Koordinátorka překladu:

Marharyta Golobrodska

Content manažerka:

Julija Bezpečna