Rusko soustavně prohlašuje, že je „mírotvorcem” a usiluje o mír. Od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině v roce 2014 se neustále vypráví o „záchraně“ těch, které tato země údajně přichází chránit. Děje se to už desítky let a svět si toho prakticky nevšímal. Teprve odpor Ukrajiny a hrdinství ukrajinských vojáků světu ukázaly, že se nejedná o lokální konflikt, ale o zcela globální válku.
Proruští ozbrojenci z Podněstří čistí své zbraně v dubnu 1992 během bojů o město Dubossary. To se po válce též dostalo pod kontrolu neuznané republiky. Foto: Getty Images
1992-1993 – Rusko okupuje Podněstří
Po vyhlášení nezávislého Moldavska část země, v níž v té době sídlila vojenská základna s ruskou 14. armádou, vyhlásila nezávislost. Okamžitě zde zavládl režim vedený ruským generálem Lebeděm. Začala válka, po které se Podněstří proměnilo v nikým neuznanou šedou zónu v mezinárodní izolaci a se zničenou ekonomikou.
Během 20 měsíců války bylo zabito 364 až 913 ruských vojáků a žoldáků.
Muž ve městě Gori mezi obytnými domy zničenými ruskými bombami. Foto: Chris Hondros pro Getty Images
1992-1993 – Rusko vyvolalo válku v Abcházii
14. srpna 1992 Rusko pomocí podpory separatistů vyvolalo válku mezi abchazskými separatisty a gruzínskou vládou. Ruské zbraně padly do rukou Abcházců, ruská letadla bombardovala civilní cíle na území kontrolovaném Gruzií a ruské válečné lodě byly poskytnuty k ostřelování Suchumi. Válka skončila odtržením Abcházie od Gruzie, což si Rusko přálo.
Během roku války bylo na abchazské straně (podporované Ruskem) zabito 2220 vojáků.
Boj o prezidentský palác v Grozném v roce 1995. Foto: Michail Evstafijev
1994-1996 – První rusko-čečenská válka
Zatímco Rusko „pomáhalo“ jiným zemím přijít o jejich suverenitu a zesilovalo separatistické nálady, v samotném Rusku čečenský lid usiloval o nezávislost, což vyvolalo brutální válku. Kampaň v letech 1994-1995 skončila zničující bitvou o Groznyj. Ruské jednotky se pokusily ovládnout hornaté oblasti Čečenska. I přes jejich početní převahu v živé síle a ve výzbroji byli odraženi partyzánskou válkou. Demoralizace a odmítnutí brutální války společností přiměly vládu Borise Jelcina v roce 1996 zastavit palbu.
Během 20 měsíců války oficiálně zemřelo asi 5 000 ruských vojáků, podle Svazu výborů matek vojáků Ruska se jedná o 14 000.
Ruský voják na pozadí zničeného čečenského města.
1999-2009 – Druhá rusko-čečenská válka
Druhá rusko-čečenská válka probíhala od léta 1999 do jara 2009. Boje propukly v Čečensku a pohraničních oblastech severního Kavkazu. První fáze války trvala do jara 2000 a skončila ustavením proruské čečenské vlády. Tím však válka neskončila. Následujících 9 let vedly ruské speciální služby válku proti povstaleckému hnutí na severním Kavkaze. Anna Politkovská, novinářka ukrajinského původu, o této válce napsala knihu a byla zavražděna v den Putinových narozenin v roce 2006. Je po ní pojmenován sál Evropského parlamentu v Bruselu.
Za 10 let ztratily jednotky Ruské federace podle oficiálních údajů 7 300 vojáků a žoldáků a podle Svazu výborů matek vojáků Ruska nejméně 14 000.
Cchinvali, Jižní Osetie. 10. srpna 2008. Foto ERA.
2008 – Rusko-gruzínská válka
8. srpna 2008 zahájila ruská vojska invazi do Gruzie ze separatistických republik Severní Osetie a Abcházie pod záminkou „ochrany obyvatelstva“. Během pěti dnů provedla ruská letadla více než 100 úderů na gruzínská města. Bomby byly svrženy na civilní oblasti, zabíjely a zraňovaly nevinné lidi. Od té doby je Jižní Osetie neuznanou republikou pod ruskou kontrolou.
Během 6 dnů války bylo zabito 170 ruských vojáků a žoldáků.
prezentace
Ruská vojenská technika v Sýrii. Foto AFP
Wagnerovi bojovníci v Sýrii.
2015-2022 – Ruská invaze do Sýrie
Ruská invaze byla zlomovým bodem v občanské válce, která vypukla v Sýrii v roce 2011. Ještě začátkem roku 2015 směřovala vláda syrského prezidenta Bašára al-Asada ke kolapsu. Ruské zbraně, letecká podpora a ruská armáda posílily Asadovu diktaturu a zničily životy milionů lidí. Tento zásah na poslední chvíli pomohl Asadovi dosáhnout vojenské převahy nad rebely do konce roku 2017 a Rusko ho podporuje dodnes.
Během 6 let války zemřelo 321 až 444 ruských vojáků a žoldáků.
Kyborgové na letišti v Doněcku. Foto: Serhij Lojko
2014-2022 – Rusko-ukrajinská válka
Na jaře 2014 Rusko okupovalo Krym a pokusilo se vytvořit „lidové republiky“ na východní, jižní a střední Ukrajině. Ruští občané se pod rouškou „hnutí za nezávislost“ a za podpory ruských jednotek chopili moci v Doněcku a Luhansku. Ukrajina zahájila protiteroristickou operaci. Po těžkých bojích v letech 2014 a 2015 se nevyhlášená válka na východě Ukrajiny proměnila v „zamrzlý“ konflikt. 24. února 2022 Rusko oficiálně zaútočilo na Ukrajinu a označilo to za „operaci“.
Jen během pár dní této války bylo zabito více než 5000 ruských vojáků.
V roce 2022 má Ukrajina a s ní celý civilizovaný svět šanci ukončit vojenskou agresi bývalého impéria. Vše, čeho se Rusko na mezinárodním poli dotkne, se proměňuje v popel a utrpení. I když tomu říkají „mírové mise“ a „speciální operace“ na „ochranu rusky mluvícího nebo pravoslavného obyvatelstva“.
