Sport jako nástroj ruské agrese. Jak reaguje svět?

V lednu 2023 Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil, aby se ruským a běloruským sportovcům, kteří nepodporují válku, umožnila účast na nadcházejících olympijských hrách v Paříži. Rusům a Bělorusům byla rovněž povolena účast na Wimbledonu, nejstarší tenisové soutěži. Proti tomuto rozhodnutí se postavily státy jako Ukrajina, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Norsko a Dánsko. Ukrajinci uspořádali v zahraničí shromáždění a nahráli apel, v němž připomněli zločiny Ruské federace a Běloruska a vyzvali k pozastavení účasti zástupců těchto zemí na sportovních soutěžích, dokud bude válka trvat.

Sport jako způsob šíření ruské propagandy

Rusko aktivně využívá sport jako prostředek k prosazování své agresivní politiky. Ruští sportovci otevřeně podporují válku proti Ukrajině: účastní se propagandistických akcí, pronášejí projevy ospravedlňující ruskou ozbrojenou agresi, a dokonce dostávají vojenské hodnosti.

Vítěz Letních olympijských her 2021, ruský gymnasta Nikita Nagornyj, má vojenskou hodnost a vede organizaci pro děti a mládež Junarmija, která je podřízena ruskému Ministerstvu obrany. Biatlonista Eduard Latypov, bronzový medailista ze zimních olympijských her 2022 v Pekingu, patří do Ústředního sportovního klubu ruské armády. Na jaře 2022 ho ruský ministr obrany Sergej Šojgu povýšil do hodnosti poručíka a udělil mu Řád za zásluhy o vlast II. třídy. Dalšími ruskými armádními sportovci jsou lyžaři Alexandr Bolšunov a Denis Specov. V roce 2022 se stali kapitány Ruské gardy.

Olympijský lyžař Alexandr Bolšunov, gymnastky Dina a Arina Averiny a Viktorie Listunovova vystoupili na shromáždění na moskevském stadionu „Lužniki“ v březnu 2022 u příležitosti ruské invaze na Ukrajinu. Akci moderoval Dmitrij Guberněv, který již několik desetiletí působí jako olympijský komentátor.

V roce 2015 byla dvojnásobná olympijská vítězka a reprezentantka Ruska na MOV Jelena Isinbajevová povýšena Sergejem Šojguem do další armádní hodnosti. V roce 2016 se zapojila do propagandistického cvičení ruské armády v Sýrii. V témže roce generální tajemník OSN Pan Ki-mun obvinil Asadův režim a Ruskou federaci z bombardování obytných budov v syrském městě Aleppo.

Válku proti Ukrajině podporovali také gymnasta Ivan Kuljak, šachista Roman Širokov, olympijský lyžař Alexandr Legkov, plavec Jevgenij Rylov, krasobruslaři Vladimir Morozov, Nikita Katsalapov, Viktorie Sinicynová a gymnastka Vladislava Urazovová.

Rusko do propagandistických aktivit zapojuje i nezletilé sportovce. Například mezi žáky sportovních škol Ústředního armádního sportovního klubu byla uspořádána kreslířská kampaň “Za vítězství!” na podporu Rusů bojujících proti Ukrajině.

Rusové se nejen účastní soutěží, ale také vedou sportovní instituce. Například 13. května 2022, kdy ruská vojska ničila Mariupol, byl Rus Umar Kremlev znovu zvolen prezidentem Mezinárodní amatérské boxerské asociace. V čele Mezinárodní šachové federace (FIDE) stojí od roku 2018 Rus Arkadij Dvorkovič, který ji vede dodnes. Ruský šachista Sergej Karjakin, který obvinil Ukrajinu z války, byl suspendován z účasti na turnajích pod záštitou FIDE na pouhých šest měsíců. Mimochodem, tento sportovec pochází ze Simferopolu a dříve reprezentoval Ukrajinu.

V roce 2009 však na příkaz tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva obdržel ruský pas a začal podporovat ruský režim, včetně okupace Krymu. Etická komise FIDE neuložila žádné sankce ani šachistovi Sergeji Šipovovi, který rovněž podporoval válku proti Ukrajině.

Rusko využívá své sportovce nejen k propagaci své imperiální politiky, ale láká i ukrajinské sportovce. Například vítěz Letních olympijských her 2008 Artur Ajvazjan a mistryně Evropy v hodu oštěpem z roku 2012 Vira Rebryk obdrželi po okupaci Krymu ruské pasy. Na hry v brazilském Riu de Janeiru v roce 2016 se však nedostali. Artur Ayvazyan si kvůli změně občanství neabsolvoval tříletou karanténu. Vira Rebryk byla spolu s celým ruským atletickým týmem suspendována ze soutěží v důsledku dopingového skandálu.

Rusko zasahuje do ukrajinského sportu i v globálnějším měřítku. V roce 2013 představila kancelář Gazpromu projekt Spojeného mistrovství Ruska a Ukrajiny ve fotbale. Mělo se ho zúčastnit devět klubů z každé země. “Gazprom plánoval akci sponzorovat a účastníkům sliboval finanční odměny větší, než jaké nabízí Liga mistrů. Cenový fond soutěže měl činit 800 milionů dolarů.

Všichni sportovci, kteří vystupují na propagandistických akcích, píší na sociálních sítích příspěvky na podporu invaze nebo zamlčují zločiny okupantů, přispívají k pokračování války a zabíjení Ukrajinců. Takoví lidé by neměli patřit do sportovní komunity, jinak by to znamenalo, že jsou jejich postoje tolerovány.

Rusko vraždí ukrajinské sportovce

Zatímco sportovci z Ruské federace podporují válku, ukrajinští sportovci brání svou vlast se zbraní v ruce a umírají při ruském ostřelování. Ministr mládeže a sportu Ukrajiny Vadym Hutcajt uvedl, že k 1. dubnu 2023 Rusové zničili na Ukrajině 263 sportovních zařízení a zabili 262 sportovců. Tito významní Ukrajinci mohli dále soutěžit, trénovat nové generace sportovců a rozvíjet svůj sport. Jejich smrt je významnou ranou nejen pro ukrajinský, ale i světový sport.

V Mariupolu byli na jaře 2022 ruským ostřelováním zabiti trenér boxu Roman Zacharov a fotbalový trenér Viktor Tkačuk.

V březnu 2022, v tehdy okupovaném Motyžynu u Kyjiva, unesli ruští vojáci fotbalistu Oleksandra Suchenka, jeho otce i trenéra Ihora a jeho matku, vesnickou stařešinu Olhu. Byli odvezeni do lesa a zastřeleni. Jejich těla byla nalezena při exhumaci po deokupaci okolí Kyjiva. Když začala plná invaze, Oleksandr Suchenko zůstal v rodném Motyžynu, pomáhal svým spoluobčanům s evakuací a dodával humanitární pomoc.

Raketový útok na výškovou budovu v Dnipru připravil 14. ledna 2023 o život Mychajla Korenovského, zasloužilého trenéra ukrajinského boxu. Zůstala po něm manželka a děti, které byly v té době na procházce. Při stejném zásahu raketou zahynula také patnáctiletá tanečnice Marija Lebiď a trenérka, sudí sportovní akrobacie, mistryně sportu ve skocích na akrobatické dráze Anastasija Ihnatenko.

Mezi ukrajinskými sportovci je mnoho těch, kteří položili život na frontě. V bojích u Azovstalu v Mariupolu zahynul řecko-římský zápasník Mychajlo Popov, silák Jurij Lučečko a mistr světa v thajském boxu Alexej Janin. Při teroristickém útoku v okupované Olenivce v noci na 29. července 2022 zabili Rusové válečné zajatce, sportovce džiu-džitsu Oleksandra Babenka a boxera Stanislava Artemenka.

V září 2022 bylo při exhumaci hromadných hrobů v nově osvobozeném Izjiumu nalezeno tělo muže s modrožlutým náramkem. Zemřelým byl Serhij Sova, ukrajinský voják a mistr sportu v boxu. Během okupace Izjumu Rusové umučili tohoto muže spolu s dalšími ukrajinskými obránci.

Při obraně země před ruskými okupanty zemřeli také horolezec Mykola Tymošenko, skokan do výšky Roman Poliščuk, volejbalista Vjačeslav Šachov, krasobruslař Dmytro Šarpar a kickboxer Vitalij Styba.

Rusové nezabíjeli jen ukrajinské sportovce. V červenci 2022 byl při obraně Doneččynyi zabit Tomasz Walentek, polský dobrovolník a bojovník Mezinárodního legionu obrany proti teroru. Dostal se pod nepřátelskou palbu, když evakuoval svého padlého druha. V civilním životě byl Tomasz Walentek dětským lékařem a bojovníkem MMA (smíšená bojová umění). Jeho snoubenka Marta uvedla, že po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu se její manžel okamžitě přihlásil jako dobrovolník, aby pomohl Ukrajincům vybojovat svobodu.

Zrušení omezení vůči ruským a běloruským sportovcům

Na konci února 2022 byla Rusům a Bělorusům pozastavena účast na mezinárodních sportovních soutěžích. Neobešlo se to bez skandálů. Navzdory oficiálním prohlášením některé organizace zakázaly sportovcům z Ruska a Běloruska účast na různých akcích pouze formálně (například tenisové svazy zakázaly pouze týmové výkony, zatímco individuální sportovci se turnajů účastnit mohli). Již v roce 2023 se prezident MOV Thomas Bach vyslovil proti zákazu účasti Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži v roce 2024. Podle něj vyloučení sportovců ze soutěží kvůli jejich pasu „neodpovídá hodnotám a poslání Olympijské charty“. Thomas Bach navrhl, aby se Rusové a Bělorusové mohli olympijských her účastnit pod neutrální vlajkou, nikoli pod státní. Dodal, že posláním MOV je spojovat sportovce z celého světa.

Mezinárodní olympijský výbor ve svém prohlášení uvedl, že jeho rozhodnutí povolit Rusku a Bělorusku soutěžit ovlivnilo několik faktorů, včetně dopisu zvláštních zpravodajů OSN pro kulturní práva a současné formy rasismu. Jeho autoři jsou znepokojeni zákazem účasti Rusů a Bělorusů na olympijských hrách. MOV se rovněž odvolává na diskusi během 77. Valného shromáždění OSN v roce 2022, kde se jednalo o mírovém a sjednocujícím poslání světového sportu. Mezinárodní olympijský výbor připomněl, jak bylo nezávislým sportovcům z Jugoslávie (dnešní Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Srbska, Slovinska, Chorvatska, Černé Hory a Kosova), na kterou tehdy OSN uvalila válečné sankce kvůli touze států po nezávislosti, umožněno zúčastnit se letních olympijských her v roce 1992 ve španělské Barceloně.

Takový postoj šéfa MOV se zdá být navíc přirozený vzhledem k jeho „přátelství“ s Putinem. Již v létě 2016 zveřejnil německý časopis Bild článek o Thomasi Bachovi s názvem „Putinův pudl“ a společnou fotografii ruského prezidenta a šéfa MOV. V článku bylo uvedeno, že i po potvrzení masivního dopingu ruských sportovců v roce 2015 Thomas Bach nadále podporoval Rusko a měl pozitivní zkušenosti ze spolupráce s Putinem.

Přátelství je přátelství, ale zrušení omezení vůči Rusům a Bělorusům legalizuje jejich válečné zločiny proti Ukrajině. Každý takový krok vytváří iluzi, že válka skončila, ale není tomu tak. Rusové a Bělorusové nadále zabíjejí a mučí Ukrajince a ničí města. Proto nejsou žádné ústupky vůči Rusku a Bělo rusku přijatelné.

V lednu 2023 reagovala ukrajinská strana na záměr umožnit účast v soutěži Rusům a Bělorusům. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že „MOV je připraven rozšlapat hroby nevinných Ukrajinců zabitých okupanty“. Ministr obrany Oleksij Reznikov zdůraznil, že Rusové jsou poskvrněni krví ukrajinských občanů a nemohou se olympiády účastnit pod žádnou vlajkou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že během války nemůže existovat neutralita a že o účasti Ruska v soutěži lze diskutovat až po jejím ukončení. Vyjádřil také zklamání z prohlášení Thomase Bacha a oznámil zahájení „maratonu poctivosti“, jehož cílem je očistit mezinárodní olympijské instituce od pokusů vpustit Rusy do mezinárodního sportu. Prezident připomněl, že tyranské země využívají sport k propagaci svých ideologií. Poznamenal, že ukrajinští sportovci brání svou vlast před Ruskem a také umírají při nepřátelském ostřelování, a pozval Thomase Bacha na návštěvu Bachmutu.

V dubnu 2023 ukrajinské ministerstvo mládeže a sportu oficiálně zakázalo Ukrajincům účast na soutěžích, kterých se účastní zástupci Ruska a Běloruska. Pokud tato podmínka nebude splněna, budou členové ukrajinských delegací vráceni domů. Ministerstvo mládeže a tělovýchovy rovněž zdůrazňuje, že případy porušení příkazu budou posuzovat zvláštní komise a mohou zbavit sportovní federace, které zákaz nedodrží, jejich národního statusu.

Vlna souhlasů s návratem Rusů do velkého sportu se však po prohlášení Thomase Bacha ještě zvýšila. Koncem března 2023 povolil pořadatel wimbledonského turnaje, All England Lawn Tennis and Croquet Club (AELTC), ruským a běloruským sportovcům účast v soutěži v roce 2023 v neutrálním postavení. Podle tohoto prohlášení se turnaje nebudou moci zúčastnit ti, kteří jsou financováni ruskými nebo běloruskými úřady, nebo dostávají sponzorské platby od státem vlastněných společností. Sportovci navíc nesmí podporovat válku proti Ukrajině.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil rozhodnutí za nemorální a prohlásil, že AELTC jde naproti oběma spolupachatelům zločinu. Vyzval vládu Spojeného království, aby ruským a běloruským tenistům odmítla udělit víza.

V dubnu 2023 povolila Rusku a Bělorusku soutěžit také Mezinárodní federace juda (IJF). Rusové a Bělorusové se budou moci zúčastnit sportovních akcí pod neutrální vlajkou. Kromě toho bude nezávislá komise kontrolovat, zda nešířili propagandu o válce proti Ukrajině.

Mezinárodní federace prohlásila, že propaguje judo jako prostředek respektování lidských práv a udržování jednoty, přátelství a míru a zasazuje se o možnost být sportovcem bez ohledu na etnickou příslušnost, náboženství nebo pohlaví. Zároveň označila sport za hlavní most pro dialog a usmíření. Mimochodem, Putin byl čestným prezidentem IJF v letech 2008 až 2022, dokud nebyl suspendován.

V květnu 2023 Evropská unie juda podpořila rozhodnutí Mezinárodní federace vrátit Rusko a Bělorusko do turnajů. Souhlasila s účastí Rusů a Bělorusů v kvalifikačních soutěžích na olympijské hry 2024, které se budou konat v katarském Dauhá. Evropská unie juda poznamenala, že ruským a běloruským sportovcům bude umožněna účast, pokud veřejně nepodporovali válku a nejsou vojáky. Budou soutěžit pod neutrální vlajkou.

Rozhodnutí uvítal šéf Ruské federace juda Sergej Solovejčik. Uvedl, že hlavním úkolem jeho oddílu je dostat se na olympijské hry a že v budoucnu se Rusové plánují účastnit více soutěží.

Národní olympijský výbor (NOV) Ukrajiny oznámil, že IJF porušila dohody a umožnila soutěžit judistům sloužícím v ruské armádě. To je v rozporu s prohlášením MOV, že neutrální mohou být pouze sportovci, kteří nepatří k bezpečnostním složkám.

Ukrajinská federace juda stáhla své přihlášky na mistrovství světa v katarském Dauhá a informovala IJF o porušení podmínek neutrality sportovců z Ruské federace. Národní olympijský výbor zaslal MOV seznam ruských vojenských judistů. NOV označil přijetí těchto sportovců na soutěže za bezprecedentní nerespektování Olympijské charty.
Generální ředitel IJF Vlad Marinescu uvedl, že sportovci z Ruské federace a Běloruska přijatí na soutěže nešíří propagandu. Vyjádřil také politování nad ukrajinským protestem.

Protesty proti přijetí ruských a běloruských sportovců na olympijské hry a sportovní soutěže

Rada mládeže při Ministerstvu zahraničních věcí zahájila kampaň #BoycottRussianSport, do které se zapojilo více než 25 světových komunit. Jejím cílem je zabránit účasti Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži. K 28. březnu 2023 organizace zaslala MOV 16 dopisů a natočila videovýzvu z Itálie, Rumunska, Německa, Nizozemska, Spojeného království, Španělska, Rakouska, Belgie, Francie, Kanady, Polska, Spojených států, Švýcarska, Švédska, České republiky, Moldavska a Ukrajiny. Připomněla, že okupanti zabíjejí ukrajinské sportovce a ničí sportovní zařízení, zatímco ruští sportovci podporují válku. Členové Rady mládeže vyzvali k vyloučení Ruské federace a Běloruska ze sportovních soutěží.

V Bruselu se 29. března 2023 konalo shromáždění Ukrajinců proti přijetí Rusů a Bělorusů na olympijské hry. Přišli k budově delegace Evropského olympijského výboru při EU a přinesli sportovní oblečení potřísněné červenou barvou. Cílem protestujících bylo připomenout, že krev Ukrajinců je i na rukou ruských sportovců. Organizátorka shromáždění Marta Barandiyová uvedla, že chtěli MOV sdělit postoj Ukrajinců, jejichž blízcí bojují nebo trpěli kvůli invazi Ruska a Běloruska. Delegáti kanceláře Evropských olympijských výborů v EU pozvali protestující do své kanceláře. Protestující vyzvali diplomaty, aby zabránili Rusům a Bělorusům v účasti na olympiádě.

Zároveň v březnu 2023 v Číně zabránili organizátoři Světového poháru v šermu protestu ukrajinských šermířek kvůli záměru umožnit účast Rusku a Bělorusku. Ukrajinky rozvinuly banner, na němž byl uveden počet sportovců zabitých během totální války. Na své masky si také nalepily nálepky, na nichž stálo, že nesouhlasí s rozhodnutím vrátit Rusko a Bělorusko na turnaj. Členka ukrajinského týmu Vlada Charkova uvedla, že organizátoři mistrovství světa donutili šermířky banner a nálepky odstranit.

Nejen Ukrajina bojuje za bojkot Rusů a Bělorusů ve světovém sportu. Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko se postavily proti účasti Rusů a Bělorusů na olympijských hrách, a to i pod neutrální vlajkou. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs uvedl, že Rusko využívá sport k propagaci své politiky a že MOV by se neměl podílet na „propagandistických snahách“.

Další zemí, která se postavila proti zrušení omezení pro sportovce z Ruské federace a Běloruska, bylo Dánsko. V březnu 2023 tamní šermířská federace zrušila mezinárodní soutěže kvůli přijetí ruských a běloruských sportovců na ně. Její předseda Jan Sylvester Jensen předpověděl chaos na dalších turnajích, protože šermíři mohou odmítnout soutěžit s Rusy a Bělorusy.

V dubnu 2023 se Norská šermířská federace rozhodla bojkotovat soutěže, kterých se účastní Rusové a Bělorusové. Organizace to vysvětlila tím, že vyjadřuje sounáležitost s Ukrajinou a usiluje o mír. Norsko spolu se Švédskem a Finskem také plánuje uspořádat vlastní šermířský turnaj.

Francouzská organizace na ochranu lidských práv Pour L’Ukraine, která vznikla s cílem upozornit evropské úřady na válku, vydala prohlášení, v němž označila návrat Ruska do světového sportu za nepřijatelný vzhledem k jeho zločinům proti Ukrajině. Účast Rusů v soutěži je navíc v rozporu s Olympijskou chartou, která vyzývá k „respektování univerzálních základních etických principů“ a chce „podporovat mírovou společnost zabývající se zachováním lidské důstojnosti“. Autoři výzvy vyzvali MOV a všechny sportovní federace, aby Rusům a Bělorusům zakázaly soutěžit, dokud nestáhnou svá vojska z Ukrajiny.

Sport nemůže být mimo politiku. Ruská federace a Bělorusko ho využívají k propagaci svých totalitních režimů a ruští sportovci podporují válku proti Ukrajině, zatímco Ukrajinci umírají v důsledku nepřátelského ostřelování civilních cílů a na bojišti. Proto je nutné bojkotovat Rusko a Bělorusko ve všech oblastech a sport není výjimkou. Je třeba pokračovat v tlaku na mezinárodní společenství, protože to funguje: stále více zemí a organizací uvaluje na Rusy a Bělorusy omezení v různých odvětvích kvůli válce proti Ukrajině.