14. října Ukrajinci slaví Den obránců a obránkyň Ukrajiny, Den kozáctví a také křesťanský Svátek přesvaté Bohorodice Ochránkyně, patronky ozbrojených oddílů. Tento den je výjimečný pro celý ukrajinský národ, protože připomíná, že svobodná demokratická země je nejvyšší cenností společnosti. Četné generace Ukrajinců bojovaly za svou svobodu a právo na státnost, a my v tom budeme pokračovat, dokud to bude nutné. Během totální invaze se naše obranné síly zněkolikanásobily. Aby čelili invazi nepřítele, přidali se k nim i lidé mírových profesí.
Dnes vyprávíme jen o pár lidech, kteří se rozhodli připojit k obranným silám. Jsou to hrdinové, o kterých Ukraїner dříve už zveřejnil (nebo ještě zveřejní) příběhy jako o vědcích, podnikatelích nebo kulturních osobnostech, co tvoří Ukrajinu. A nyní se zbraní v rukou ji brání.
Pavlo Nečytajlo
Člen hudebního dua Zapaska (dříve frontman kapely Zmizelá listina), kandidát historických věd, archeolog, básník, výzkumník starožitností regiónu Podolí.
Od konce února 2022 slouží v Sílách teritoriální obrany Ozbrojených sil Ukrajiny.
Hrdina příběhu Ukraїner o archeologickém výzkumu ve městě Kamjanec-Podilskyj, který bude vydán v budoucnu.
Za dětské slzy, za spálené domy, za tu neproniknutelnou tmu.
Proměň mě, bože, v řizenou střelu,
A já poletím na Moskvu.
Bohdan Čaban
Podnikatel, voják, měl vlastní hospodu v centru Donecku a později v Mariupolu, aktivně se podílel na rozvoji známého projektu Veterano Pizza a později založil podnikání se zeleninou.
Od roku 2014 se účastní rusko-ukrajinské války a stále brání Ukrajinu před okupanty.
Hrdina příběhu Ukraїner o Mariupolu příležitostí a jednoho z dílů projektu Ambasadoři o Kyjivě.
Bojujeme s naprostými zrůdami. Jedinou šancí našich dětí na svobodný a šťastný život je, když my pro ně to právo vybojujeme. Kromě nás samotných to nikdo jiný neudělá. Určitě zvítězíme, protože jsme my síly dobra!
Oleksandr Moisejenko
Mistr technoartu (výrobky z kovů – pozn. př.) a dobrovolník, který se narodil a vyrostl v Severodonecku, vyráběl kovové sochy do města a od samého začátku bojů na východě Ukrajiny z vlastní vůle pomáhal ukrajinským vojákům opravovat bojovou techniku.
Nyní také pomáhá s opravou, ale již v rámci Ozbrojených sil Ukrajiny.
Hrdina příběhu Ukraїner o životě v Severodonecku.
Nemůžu se vzdat. Nemůžu, protože denně, ve dne a v noci mohou zavolat: „Sašo, musíme!“ A děláme to. Děláme, protože jak se říká, všechno bude Ukrajina.
Roman Akbaš
Průvodce ze města Zaporižžja, bývalý kreativní ředitel městského Muzea historie zbraní.
Po 24. únoru 2022 se stal dobrovolníkem Zaporižského městského územního celku Azov.
Hrdina jednoho z dílů projektu Ambasadoři o městě Zaporižžja a také příběhu Ukraїner o kulturním nesouhlasu tohoto města.
Zaporižžja je má velmi, velmi velká láska… To je můj život, v Zaporižži budu efektivnější voják, protože ho velmi dobře znám a velmi mnoho lidí mě tady zná.
Roman Vintoniv
Ukrajinský novinář, scenárista, herec a hudebník, kterého Ukrajinci znají jako Majkla Ščura, moderátora satirických zpráv, zejména týdenního digestu Televize Toronto.
Od počátku ruské invaze je Roman v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny.
Hrdina jednoho z dílů projektu Ambasadoři o městě Dolyna a vesnici Vyhoda a také dílu podcastu Stylet či Stylos (stiletto nebo stilus – pozn. př.).
Vznikají myšlenky, že možná budu užitečnější na informační frontě. Je třeba o tom popřemýšlet, ale že by mi to přímo chybělo, a že bych po tom toužil, to ne. Cítím se teď pohodlněji se zbraní v rukou.
Achtem Seitablajev
Režisér, divadelní a filmový herec, etnický krymský Tatar, ředitel projektu Krymský dům.
Od prvních dnů rozsáhlé války byl Achtem v řadách Síl teritoriální obrany Ozbrojených sil Ukrajiny.
Hrdina projektu Ukraїner Rodný Krym.
Proč jsem tady? Kvůli dětem, kvůli sobě. Jsem tu dnes, abych se zítra nemusel stydět. Nikdo po mně nechtěl, abych bral do rukou zbraň, ale člověk se snaží dělat maximum z toho, co může. Musíme projít touto zkouškou, abychom si uvědomili jednoduché, ale základní věci: kdo jsme, co si přejeme, za co můžeme zemřít, a hlavně – ve jménu čeho chceme žít?
