Vždy po ruce, ale o krok pozadu

22. října 2020
Share this...
Facebook
Twitter

Ukrajina vede válku s Ruskou federací už 6 let. Děti, které se narodily na začátku války, teď začínají chodit do školy. Zastavit nepřátelský útok pomáhaly tisícovky dobrovolníků, část z nich se doteď zabývá důležitou prací — podporou ukrajinských vojáků. Záporižský dobrovolník Ihor Jaščenko se stejně smýšlejícími kolegy založil ve vesnici Karlivka projekt „TryZub Dental“ (Tryzub/Trojzubec je ukrajinský národní symbol — pozn. překlad.), ve kterém zubaři celé země léčí vojáky v předních liniích.

Karlivka na Slobožanščyně se považuje za jedno z nejznámějších míst rusko-ukrajinské války, která začala v roce 2014. Vesnice mezi Doneckem a Pokrovskem leží na území, které místní obyvatelé nazývají zónou doneckého letiště. Boje o Karlivku se děly v prvních etapách bojů na východě: v květnu 2014 tu zahynuli bojovníci praporu „Donbas“ a v červenci toho stejného roku proruští bojovníci opustili tuto osídlenou lokaci.

V roce 2015 Ihor Jaščenko se spolu se stejně smýšlejícími dobrovolníky rozhodl poskytovat zubařskou pomoc vojákům na bojové linii. Projekt „TryZub Dental“ sdružuje lékaře a zdravotnické společnosti, výrobce zdravotnických zařízení a stomatologické laboratoře, které podporují tuto iniciativu jako dobrovolníci.

Zakladatel projektu říká, že myšlenka za „TryZub Dentalem“ je opravdu prostá: udělat vše, aby vojáci ve válce netrpěli zubními problémy a mohli normálně pokračovat ve své službě na kontrolních stanovištích a udržovat hranice kontaktní linie. Dobrovolníci nyní mají šest mobilních stomatologických stanic.

Mezi pacienty „TryZub Dentalu“ jsou vojáci Ozbrojených sil Ukrajiny, kteří pobývají v radiusu 50 km od bojové linie, bojovníci Národní gardy, dobrovolníci a dokonce i místní obyvatelé. Nedostává se jim jen zubařské pomoci, ale jak říká Ihor, jeho iniciativa jim i pomáhá snižovat stres a socializovat se. Pacienti, kteří čekají na příjem, se mezi sebou baví a dobrovolní lékaři jim vozí sezónní pochoutky.

„My jsme v podstatě stejní dobrovolníci jako oni. Ale oni se zbraní, my naopak kleštěmi a vrtačkou.“

Ihor. Pomáhat vojákům

Ihor Jaščenko je původem ze Zaporoží. V 90. letech byl členem Ozbrojených sil Ukrajiny. Je si jistý tím, že díky vojenské službě dobře rozumí potřebám vojáků. Když přišel z vojny, otevřel ve svém městě společnost, která se zabývá vybavováním stomatologických klinik. Říká, že k tomu, čím se teď zabývá, jej přivedl osud.

Být dobrovolníkem v zóně ATO (nyní OSS — operace Spojených sil) Ihor začal v roce 2015 tím, že sbíral pro vojáky věci. Tady si všiml, že vojáci mimo jiné hodně objednávají pilulky proti bolesti zubů. Začal důkladněji analyzovat tyto objednávky a díky tomu pochopil: přestože je v brigádě zubař, stejně nemůže operovat, protože nemá žádné vybavení nebo ordinaci. Ihor se tedy začal soustředit na shromažďování léků a zdravotnického vybavení, nikoliv neprůstřelných vest a přileb.

Ihor podrobně zanalyzoval kvalitu lékařského vybavení a péče na bojové linii v 55. samostatné dělostřelecké brigádě „Záporizka Sič“, ve vojenském špitálu. Ukázal se hlavní problém: nadměrné zatěžování zdravotníků způsobilo, že neměli téměř žádný čas na jejich nejdůležitější práci — léčení.

„Kdyby všichni na všech etapách dělali jen to, co dělat mají, nic takového by se možná nedělo. Nebyla by tady potřebná žádná pomoc dobrovolníků. No, možná by byla potřeba, ale rozhodně ne v takovém množství.“

Aby se stomatologické pomoci dostávalo většímu počtu vojáků, kteří ji potřebují, Ihor se s týmem rozhodl vytvořit mobilní stomatologickou ordinaci. Spolu s dobrovolníky začali sbírat peníze na automobil a takovou jeho přestavbu, aby v něm bylo možné léčit zuby v polních podmínkách. Auto nazvali „TryZub“.

Ještě před tím, než se Ihor s týmem usadil v Karlivce, jezdili po vesnicích Pervomajske a Kosťantynivka, za bojovníky praporů, za výsadkovými jednotkami a „kyborgy“. Potom odjeli k doneckému letišti. Zjistili, že tamní vojáci vůbec neměli možnost se obrátit na pomoc zubaře. Tam jim ale poradili, aby šli na bezpečnější místo, a tak odjeli do Karlivky.

„Během tří let jsme se tady už usadili, objevil se tu stacionář. Stejně tak nečekané bylo to, kolik lidí, kolik našich svědomitých vlasteneckých zubařů, zareagovalo na tuto výzvu.“

Ihor říká, že v roce 2020 už mají 6 mobilních ordinací a navíc ještě 2, které připravili a předali vojákům.

Kyborgové
Ukrajinští vojenští dobrovolníci, kteří od 26. května 2014 do 22. ledna 2015 bránili teritorium doneckého letiště během války na východě Ukrajiny.

Jezdit léčit

V Karlivce Ihor s týmem založil své sídlo, kterému říkají „Domik“ („Domek“ — pozn. překlad.). Tato dvoupatrová budova slouží jako centrální základna a logistické centrum. V prvním patře se nachází stomatologická ordinace se dvěma místy. V druhém patře je odpočinková zóna pro lékaře, sklad a vlastní rádiová stanice. Zakladatel projektu říká, že „Domik“ je prototypem jednotky zubařské služby, kterou chtějí časem zavést v Ozbrojených silách Ukrajiny.

Jestli je „Domik“ stacionární základnou dobrovolníků, tak „TryZub“, „TryZub-2“, „TryZubčik“, „Krokodýl“ a „Slon“ jsou auta, která pro ně představují mobilní pracoviště. Sice mají různé rozměry, ale všechny jsou udělané tak, aby v nich zubaři mohli bez problému léčit vojáky rychle a kvalitně.

Z Karlivky je to do středu Donecka 23 km daleko a na válečné pozice dokonce jen 15. Tam ale zubaři „TryZubu“ nejezdí:

„Tam, kde se bojuje, léčí jiní medici, ne my. Všude píšeme, že jsme „sice vždy po ruce, ale o krok pozadu“.“

Ihor vysvětluje: oni tu jsou proto, aby poskytovali zubařskou první pomoc, to znamená odstranění bolesti a zabránění další v blízké době. Tým „TryZub Dental“ zajišťuje, aby vojáci během rotace netrpěli problémy se zuby.

V rámci práce Ihor s týmem přišli na dvě pravidla. Zaprvé: neublížit. Zadruhé: nezapomenout, že oni jsou „podvojáci“. To znamená, že dobrovolníci jsou povinni se podřizovat normám a pravidlům, která se v této oblasti dodržují. Mají s vojáky najít společnou řeč a nediktovat jim vlastní pravidla.

Stomatologie na kolech

„TryZub“, kterým všechno začalo, Ihor nazývá polním stacionářem, protože je v něm možné vyjet na bojovou linii a přijímat tam pacienty. „TryZub“ je udělaný tak, že může fungovat i bez připojení na vodovodní a elektrickou síť: má vlastní 300-litrový vak s vodou a elektrogenerátor. Uvnitř vozidla je také místo, kde si může lékař odpočinout.

Vůz je uspořádán stejně, jako plnohodnotná zubařská ordinace: je tam křeslo, náležité osvětlení, navíc i rentgenový přístroj a číselný viziograf, jehož snímky je možné ihned poslat do počítače. Ještě je v „TryZubu“ nejnovější model autoklávu — přístroje na sterilizaci nástrojů. V této mobilní stomatologické ordinaci mohou pracovat dva lékaři.

Veškerý nábytek a vybavení „TryZubu“ byl získán díky dárcům a dobrovolníkům z Ukrajiny (Odesy, Záporoží) a také Dánska. Ihor říká, že je podporují výrobci zubařských nástrojů a příslušenství, takže projekt cítí největší potřebu u spotřebního materiálu a potravin.

„Lékařská souprava je opravdu jednoduchá. Je vzduchová (modul, který pracuje díky vzduchu — red.) a má dva základní nástroje, se kterými zubař operuje. Všechno takhle funguje. Souprava velmi dobře reaguje na přejezdy, protože v ní není žádná složitá elektronika, kterou by bylo sice fajn mít, ale… prostě často selhává.“

Ihor říká, že je to auto s historií, protože s ním dobrovolní lékaři pobývali v horkých koutech východu: na Krymu, v Ščasti, Avdijivce, Marjince, Krasnohorivce.

Ještě jedna pojízdná stomato-ordinace — „TryZubčyk“ — kompaktní a mobilní. Jestli příprava a práce „TryZubu“ trvá 1-1,5 hodiny, tak u „TryZubčyka“ je to jen 15-20 minut. Proto ho používají výhradně na případy operativní stomatologické pomoci. Dále je tu spis pacientů, kteří potřebují další léčení, přenesený na lékařskou jednotku.

„S takovým vozem (jako je „TryZubčik“ — red.) je možné jezdit blíže k pozicím. Během dne, když je víceméně klid. Něco jsme odpracovali, udělali kus práce a odjeli. Máme také zkušenosti s používáním více automobilů: když je dost lékařů, přijedou za vojenskou jednotkou, a pak se rozdělí do více automobilů. To bývají nejlepší výsledky.“

Lékaři a pacienti

Krom zubařské první pomoci dobrovolní zubaři „TryZub Dentalu“ někdy protézují, dávají implantáty a navíc někdy i operují bez zubní vrtačky. Používají moderní dánské zařízení, které využívá prášek z oxidu hlinitého. V případě potřeby mohou vojákům obnovit žvýkací funkci. Ihor říká, že poskytují nejlepší stomatologickou pomoc, na jakou jim stačí síly. Když ale léčení vojáků vyžaduje složitější úkony, přijíždějí na pomoc kolegové z Národního svazu zubařů.

„Implantace, kostní plastiky, to už je vysoká stomatologie. To se dělá přímo tady. Znovu zdůrazňuji: on (profesionální zubař — red.) k nám nejezdí proto, aby za nás něco udělal, i když má takové zkušenosti. On jen radí: „Chlapi, takhle to nedělejte, udělejte tohle, odeberte tohle“.“

Ihor se rozpovídal, že jejich způsob práce je vybudovaný na důvěře. Jezdí sem jak zkušení pracovníci, kteří si udělali jméno v oboru, tak i začátečníci a studenti. Všichni pracují bok po boku od 9:00 do 22:00.

„Někdo se tu učí pracovat, někdo tu léčí s naprostou jistotou.“

Podle slov Ihora je „TryZub Dental“ nejen obyčejný projekt, ale také společenské hnutí, do kterého se zapojilo už více než 500 zubařů z celé Ukrajiny. Pokud se objeví příliš složitý případ, který je nad síly lékařů v Karlivce, Ihor se obrátí kvůli pomoci na komunitu.

„Chápejte, my tady nejsme jediní a nejsme izolovaní. My jsme taková velká společnost. Máme své skupiny. Pošlete [informaci o pacientovi]: „Chlapci, děvčata, pomozte!“. Je taková situace, že je nutná taková pomoc: co dělat teď, co dělat zítra? Jsou tu lékaři, kteří mají kolosální zkušenosti. Vždy se najde někdo, kdo má takové zkušenosti s podobnou situací. Na jakýkoliv případ se najde někdo, kdo jej dokáže vyřešit.“

V takových případech někteří doktoři mohou bezplatně léčit jednoho, dva vojáky, na místě a jiní — nabízet slevy. Ihor říká, že tady není možné jít podle nějakého protokolu: vše se má dělat od srdce. Zatím co pro pracovníky neexistuje žádná kompenzace, oni to dělají v rámci svého etického a morálního přesvědčení.

Jednou dobrovolníci „TryZubu“ léčili zuby téměř pěti tisícům vojáků. Podle slov Ihora, když počet pacientů dosáhl tří tisíc, oni prostě přestali počítat, protože se objevila další auta. Říká, že se neženou za množstvím, protože kvůli tomu sem nepřijeli. Opakuje jejich heslo: „Hrdinům — zuby!“ jelikož účastníci projektu jsou přesvědčeni, že chlapi, kteří od roku 2014 brání Ukrajinu, si zaslouží kvalitní zubařskou péči.

Ihor doufá, že organizovanost a úspěšné výsledky práce projektu překonají lidé, kteří jsou zodpovědní za vojenskou lékařskou strukturu. Léčit zuby ve vojenských řadách je velmi důležité. A právě proto tato struktura potřebuje reformu. Vysvětluje: vojáci sice před službou procházejí vojenskou komisí, ale o zuby se nikdo nezajímá:

„Do vojenské služby se neshánějí zubní specialisté, kteří se zabývají léčením. Proto je péče ve standardech, co kvalitou odpovídají 70. a 80. letům. Vojenská stomatologie, to je chirurgie. V praxi to znamená, že když vojáka zabolí zub, tak mu ho prostě vytrhnou: „Hotovo. Běž si řešit své problémy. Když není bolavý zub, tak s ním ani nemůže být žádný problém“. Možná to stačilo armádě, která tu byla v 70. a 80. letech, když do služby brali chlapce, kterým bylo právě 18. Tenkrát to bylo normální, teď jsou ale jiné normy a taky máme jinou armádu.“

Dobrovolník věří, že doba, kdy ukrajinští vojenští zdravotníci dosahují aprobovaných standardů NATO, již brzy přijde.

Od roku 2017 Ihorův tým pomáhá nejen vojákům, ale také i občanům okolních měst a vesnic. Například organizovali příjezd týmu dětských zubařů do tří škol v regionu, kteří tam dětem zkontrolovali a vyléčili zuby.

Dobrovolnické rádio

„TryZub-FM“, nebo také „Rádio svobodných lidí“ je stanice, která dnes zní v Donecku a v Pokrovsku a celkově v okruhu 35-40 km od Karlivky. Začalo to spontánním nápadem: v roce 2015 stála nedaleko Karlivky 14. brigáda, ve které jeden vojenský technik vyrobil radiovysílač a pustil na něm ukrajinskou hudbu. Neměl ale normání anténu, takže měl slabý signál. Ihor říká, že jeho šílení dobrovolníci přišli s nápadem pomoct najít lepší anténu. Když ji přivezli do Karlivky, radioamatér tam už nebyl, protože brigáda se přesunula. Tým se tedy rozhodl, že si sežene vlastní radiostanici.

„Naše první rádio bylo takové analogové. Nevysílalo příliš daleko, prostě nějakých 20-25 kilometrů, a několik vojenských sil nás i tak slyšelo.“

Podle slov aktivisty, projekt nemá oficiální státní podporu, ale i tak jej nemají v plánu ukončit. Dříve měl „TryZub-FM“ jako jingle (znělku) frázi „Pracujeme bez licence, bez nájemní smlouvy“. V roce 2018 už ale licenci taky dostali. Ihor říká, že není zaručeno, že jim ji v roce 2021 prodlouží, týmu je to ale stejně jedno, budou pracovat i nadále, protože kultura spojuje:

„V současnosti se rusáci snaží potlačit všechny ukrajinské radiostanice. Stejné je to i s televizí. Naše rádio je pro rusáky trnem v oku. Neustále se nás snaží dešifrovat, pokouší se nám vlézt do systému, narvat tam svůj obsah nebo nás aspoň vyřadit. Ale jestli tohle teď někdo z nich čte nebo slyší, tak bych jim chtěl říct: nic z toho vám nevyjde. Jestli vyřadíte jeden z našich vysílačů, objeví se dalších deset nových.“

Dennodenně se na „TryZub-FM“ vysílá pět bloků zpráv, které se připravují v Záporoží. Vojenský korespondent vede analytický program a moderuje rubriku „Žijeme ve válce“ — živé vysílání se známými osobnostmi, které přijely do zóny Operace Spojených sil.

Perspektivy

Podle ukrajinské legislativy Ministerstvo ochrany zdraví nemá jurisdikční pravomoci licencovat činnost projektu „TryZub Dental“. Ihor vysvětluje: takové dokumenty smí vydat zdravotnickým ústavům, ne samotným lékařům. Zároveň si ale je jistý, že zdroje, které dobrovolníci vložili do této prospěšné činnosti, nepropadnou, protože tým si už nemůže vše nechat jen tak utéct. Projekt je nepostradatelný pro lidi, kteří potřebují sociální podporu a psychologickou pomoc: pro děti z východu a, samozřejmě, veterány.

Aktuálně Ihor vidí tři možnosti rozvoje projektu, které mohou dobrovolníci čekat v budoucnosti. Zaprvé, to, co plánovali už od samotného počátku — přenechat pojízdnou ordinaci vojenskému velitelství. Zadruhé, pracovat jako struktura mobilní zubařské pomoci pro zranitelné skupiny obyvatelstva. Zakladatel projektu také zvažuje možnost práce jako outsourcingová společnost, přímo se domlouvat s lékaři na spolupráci na určitých projektech. Podle slov Ihora jsou takovéto příklady běžné v USA, kde se s lékaři pracuje na oboustranně výhodných dohodách. Ihor zatím neví, co bude, až skončí válka. Sní ale, že v Ozbrojených silách Ukrajiny bude zubařská péče na vrcholové úrovni.

„Jsme nezávislí, dobrovolní a nadšení. Protože když existuje reálná užitečná věc, dává příklad toho, že můžete změnit svět kolem sebe.“

podporováno

Tento materiál byl přeložen za podpory Ukrajinského institutu

Materiál je připraven

Autor projektu:

Bohdan Logvynenko

Autorka:

Anastasija Salašna

Redaktorka:

Aňa Jablučna

Producent:

Olha Šor

Fotograf:

Pavlo Pachomenko

Kameraman:

Oleh Solohub

Pavlo Paško

Režisér montáže:

Pavlo Paško

Režisér:

Mykola Nosok

Fotoeditor:

Kaťa Akvarelna

Přepis dialogů:

Myroslava Olijnyk

Překladatel:

Viktor Kozák

Redaktorka překladu:

Marharyta Golobrodska

Ukrainer podporují

Stát se partnerem

Sleduj Expedici