Každý rok expedice Ukraїner po Ukrajině najezdí desítky tisíc kilometrů, a vyzdvihne nejzajímavější místa a hrdiny od východu na západ, z jihu na sever. V roce 2019 tým cestoval nejvíce, protože letos se nám podařilo rozdělit se na různé posádky, které se zabývají speciálními projekty. Během roku tým navštívil čtyři regiony: Zakarpatí, Besarábii, Polesí a Přiazoví. Také Ukrainer publikoval sérii příběhů o úspěších Sjednocených územních společenství, řadu dokumentárních reportáží Národní společenství a nový formát show Ambasadoři. Kromě toho jsme natočili celovečerní film Ukraїner. The Movie a vydali knihu: Ukraїner. Ukrainian Іnsider. A zatímco čtete tento seznam, je právě v tuto chvíli dokončován každoroční sběr jednoho milionu UAH na podporu projektu.
Je toho moc? Letos naši fotografové vyfotografovali desítky tisíc snímků, z nichž jsme vybrali 100 nejlepších. Jakou Ukrajinu znáte a vidíte každý den? Na těchto fotkách se vám ji pokusíme ukázat trochu jinak.
Nezapomeňte se také podívat na 100 fotografií 2018 a 100 fotografií 2017!
Koledníci shromáždění poblíž kostela Narození Panny Marie v Huculské vesnici Kryvorivňa. 7 ledna 2019. Fotografie: Olexandr Chomenko
Příběh o Huculské koledě v Kryvorivni
Svítání ve vesnici Kryvorivňa v Karpatech. 8. ledna 2019. Fotografie: Maxym Zavallja.
Slavnostní průvod jde ulicí vesnice Osyčky ve východním Podolí během oslavy svátku Malanky. 13. ledna 2019. Fotografie: Dmytro Bartoš.
Hlavní postavy svátku ve vesnici Osyčky jsou tradičně: Malanka (chlapci ve věku od 4 do 7 let, oblečeni jako dívka); Kozák, oblečený ve vojenském oděvu sovětské éry, který doprovází Malanku; Koledníci, kteří zpívají koledy poblíž každého domu; Didky – mystické postavy, kteří chrání Malanku a chovají se velmi divoce a dovádějí.
Postavy svátku Malanky pózují ve sněhu ve vesnici Osyčky ve východním Podillyi. 13. ledna 2019. Fotografie: Dmytro Bartoš.
“Medvědi” a “Cikáni” se radují ze svátku Malanky ve vesnici Krasnojilsk na Bukovyně. 14. ledna 2019. Fotografie: Olexander Chomenko.
Každý rok se v této vesnici, která je na hranici s Rumunskem, děje jeden z nejzářivějších silvestrovských karnevalů. Příběh o Malanka na Krasnojilsk.
Ukraїner už dva roky přenáší svátek Malanky v přímém přenosu:
Skupinové foto cestujících prvního Ukrajinského uměleckého vlaku “GogolTrain” v Mariupoli na konci festivalu Startup Gogolfest který se konal v Mariupoli od 27. dubna do 1. května 2019. Foto: Serhij Korovajnyj.
Andrik Ševčenko, designér a kaligraf písma, sedí na břehu Azovskeho moře v Berďansku. 1. května 2019. Foto: Dmytro Bartoš.
Andrij Ševčenko vytváří moderní azbuková písma pro ukrajinské webové stránky, tištěné zboží a městské komunikace.
Článek o designéru a kaligrafovi písma.
Pohled z dronu na přírodní rezervaci Kamjani Mohyly. 1. května 2019. Foto: Pavlo Paško.
Rezervace Kamenné Mohyly – geologická a archeologická památka Příazoví, nedaleko Mariupola.
Pohled z ptačí perspektivy na Národní park Meotyda. V roce 2014 byly na jeho území zahájeny vojenské operace. Jako výsledek, část parku je nyní dočasně obsazena ruskými vojenskými silami. 2. května 2019. Foto: Pavlo Paško.
Meotyda je považována za unikátní park kvůli jedinečné vrstvy mušlí a písku, které v minulosti tvořily mořské dno.
Přiběh o unikátní přírodní zóně.
Větrná farma vedle vesnice Botijeve na Přiazoví. 3. května 2019. Foto: Pavlo Paško.
Otec Petro Krenic’kyj ukazuje farnost Narození Panny Marie v Melitopoli, kostel ukrajinské řeckokatolické církve, kde on slouží. 2. května 2019. Foto: Dmytro Bartoš.
Otec Petro použil řeckokatolický kostel jako základ ubytovny pro bezdomovce. Zde také učí sirotky a děti z chudých rodin.
Freska s obrazem Ježíše Krista na stropě Řeckokatolického kostela Svatého proroka Eliáše ve vesnici Snihurivka. 4. května 2019. Foto: Dmytro Bartoš.
Ovce, které se pasou vedle ranveje poblíž Melitopolu na Přiazoví. 5. května 2019. Foto: Pavlo Paško.
Je tady výrobce lehkých letadel a letecká škola, kde se učí piloti z celého světa.
Přiběh o malém letectví ve Širokomu.
Gagauzské ženy připravují jídlo na sváteční stůl v předvečer svátku Chederlez ve vesnici Vynohradivka na Besarábii. 10. května 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Příběh o národním společenství Gaugazů, kteří žijí na Ukrajině: Gaugazi Ukrajiny
Gagauzský student nese vlajku Ukrajiny na pochodové lekce ve škole. Vesnice Vynohradivka na Besarábii. 10. května 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Holka nese balónky v uměleckém prostoru paláce kultury Kurenivka v Kyjevě, kde se 11. května 2019 uskutečnil druhý festival nezávislého umění Burning Man Precompression. Foto: Artem Halkin.
Sál Paláce kultury Kurenivka během akce druhého festivalu nezávislého umění Burning Man Precompression. 11. května 2019. Foto: Artem Halkin.
Dobrovolnice projektu Ukraїner Sofija Anželjuk se dívá na polici s právě publikovanými knihami “Ukraїner. Ukrainian Insider”. Knihy byly prezentované během Book Arsenal Festival v Kyjevě. 24. května 2019. Foto: Kateryna Akvareľna.
Představení pěveckého a tanečního souboru “Iberia”. Jeho členové jsou Gruzínci žijící na Ukrajině. Koncert byl věnován Dni nezávislosti Gruzie, který se slaví 26. května. 29. května 2019. Foto: Anna Vorobjova.
Příběh o národním společenství Gruzínců, kteří žijí na Ukrajině: Gruzínci Ukrajiny.
Jurko Didula pózuje na houpačce společně se sestrami Hannusjou a Haljou ve dvoře rodinného domů na okraji města Lviv (Lvov). 2. června 2019. Foto: Kateryna Akvareľna.
Rodina Didulových je známá daleko za hranicemi regionu Halyčyna (Halič) díky velkému počtu realizovaných sociálních projektů.
Příběh o rodině Didulových.
Krymští Tataři shromáždění se v mešitě Náboženské správy muslimů v Kyjevě pro namaz k oslavě svátku Oraza-bajram, kterým končí třicetidenní půst svátku Ramadán. 4. června 2019. Foto: Jurij Stefaňak.
Příběh o národním společenství krymských Tatarů, kteří bydlí na Ukrajině.
Krymsko-tatarská dívka seskakuje z nafukovací skluzavky během státního svátku krymských Tatarů Oraza-Bajram, který se slavil v Kyjevě v parku “Nyvky”. 6. června 2019. Foto: Jurij Stefaňak.
Dřevěná zastávka s podpěrami ve tvaru tužky ve vesnici Kňahynynok na Volyni. 13. června 2019. Foto: Mykola Korol.
Tento zastávku udělali díky iniciativě místní sjednocené komunity, o které je jeden z příběhů o Sjednocených územních společenství.
Účastníci folkové skupiny “Rodynoňka” jdou po ulici ve vesnici Lozky na Polesí. 15. června 2019. Foto: Mykola Korol.
Jeden z jantarových dolů z pohledu z ptačí perspektivy. Poblíž města Volodymyrec na Polesí. 18. června 2019. Foto: Pavlo Paško.
Brtník Anatolij Skumin pózuje v blízkosti brtě, ze které sbíral med. 20. června 2019 Foto: Mykola Korol.
Anatolij Skumin je jedním z mála na Ukrajině, kteří stále chovají divoký med. Toto prastaré řemeslo produkující med divokých včel z dřevěných úlů bylo až donedávna považováno za ztracené. Avšak na Polesí je zachováno a oživeno.
Anatolij Skumin se stal jedním z hrdinů filmu “Ukraïner. The Movie”.
Výzkumník v Čornobylské zakázané zóně Oleksandr Syrota objímá svého syna ve dvoře svého domu ve vesnici Dyťatky na Polesí. 24. června 2019. Foto: Pylyp Docenko.
Oleksandr Syrota je bývalý obyvatel Prypjati, on píše a točí dokumentární projekty o Čornobylské tragédii. Je manažerem mezinárodní organizace “Centr Prypiat.com” a je členem místní rady ve Státní agentuře Ukrajiny pro správu zakázané zóny.
Oleksandr se stal hrdinou příběhu o zakázané zóně, a taky jedním z hrdinů filmu “Ukraïner. The Movie”.
Výzkumník Čornobylské zóny Oleksandr Syrota komunikuje s obyvatelem Čornobylu, samousedlíkem Jevhenem Markevyčem. 26. června 2019. Foto: Pylyp Doсenko.
Příběh o samoselích Čornobylské zóny.
Děti z vesnice Ust-Čorna na Zakarpatí, kde bydlí velké množství Rakušanů, připevňují dřevěná prkýnka (“šajblyky”) na klacky během svátků Šajblyky. 21. června 2019. Foto: Oleh Pereverzěv.
Šajblyky jsou oslavou letního slunovratu, zakarpatská obdoba rakouského Sonnenwende. Tento svátek se slaví tři dny: od 21. do 23. června.
Příběh o národnostní menšině Rakušanů na Zakarpatí: Rakušané Ukrajiny
Děti ve vesnici Ust-Čorna na Zakarpatí vypouštějí do vzduchu dřevěné šajblyky během svátků letního slunovratu. 21. června 2019. Foto: Oleh Pereverzěv.
Šajblyk – dřevěná kostka s otvorem uvnitř, která je ručně broušená a umístěná na hůl. Různě staří lidé – mladí, senioři, děti ohřívají kostku nad ohněm. Jak bude kostka dost horká, bude jasně zářit ve tmě. Pak účastník přijde k odrazovému můstku nebo lávce a udeří hůlkou, aby vymrštil kostku do vzduchu. Musí udeřit tak, aby šajblyk odlétl z hůlky a letěl vzduchem co nejdál. Šajblyk, který hoří a letí vzduchem, symbolizuje slunce pohybující se po obloze.
Rakušané hrají kulečník ve vesnici Ust-Čorna na Zakarpatí. 23. června 2019. Foto: Oleh Pereverzěv.
Členové rakouské komunity na Ukrajině bydlí na Zakarpatí ve vesnicích Ust-Čorna, Nimec’ka Mokra, a v jiných vesnicích říčních údolí řeky Teresva. Jejich předkové přišli z Rakouska, aby se zde usadili v 18. století z iniciativy císařovny Marie Terezie.
Dívky pokládající věnce květin na vodu během svátků Ivanа Kupala ve vesnici Dobranyčivka na Polesí. 7. července 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Zpěvačka Chrystyna Solovij a zakladatel projektu Ukraïner Bogdan Logvynenko, jak se dívají oknem Akademického divadla Lesa Kurbasa během natáčení programu Ambasadoři. 10. července 2019. Foto: Oles’ Moskalčuk.
Hip-hopová zpěvačka Alyona Alyona pózuje na fotografii vedle motocyklu zaparkovaného vedle tržnice ve městě Baryšivka na Naddniprjanščyně. 18. července 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
V projektu “Ambasadoři” se Alyona Alyona rozpovídala o městě Perejaslav a městečku Baryšivka
Hejno pelikánů odpočívá na území národního přírodního parku “Tuzlovské limany”. 18. července 2019. Foto: Pavlo Paško.
Národní přírodní park “Tuzlovské limany” je řetězec 13 limanů na řekách Dunaj a Dněstr. Limanům se říká “porodnice Černého moře”, protože tu jsou obrovské zdroje pro reprodukci biologické rozmanitosti.
Strážce Viktor Sakara jede k majáku na limanu Šahany. 21. července 2019. Foto: Artem Halkin.
Přibeh o majáku Šahany.
Viktor Sakara se stal jedním z hrdinů filmu “Ukraïner. The Movie”
Strážce majáku poblíž limanu Šahany Viktor Sakara kontroluje funkčnost majákových systémů. 21. července 2019. Foto: Pavlo Paško.
Husy a skot odpočívají u vody na území národního přírodního parku “Tuzlovské limany”. 23. července 2019. Foto: Artem Halkin.
Pohled z ptačí perspektivy na Tuzlovské limany. 23. července 2019. Foto: Pavlo Paško.
Slunečnicové pole na Besarábii. 23. července 2019. Foto: Artem Halkin.
Rybáři, co vyšli chytat ryby v limanu Šahany na Besarábii. 24. července 2019. Foto: Pavlo Paško.
Traktor táhne z vody rybářský člun poblíž města Vylkove na Besarábii. 24. července 2019. Foto: Artem Halkin.
Vinice závodu “Kolonist” - jedno z největších vinařství na Besarábii. 25. července 2019. Foto: Pavlo Paško.
Rybáři, co vyšli chytat ryby poblíž města Vylkove na Besarábii. 27. července 2019. Foto: Pavlo Paško.
Dobrovolníci projektu Ukraїner dělající společné foto vedle domu “Plastu” v Buči. 3. srpna 2019.
Místní děti koupající se v řece Inhul poblíž vesnice Vynohradivka na Pryčornomorji. 10. srpna 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Večerní modlitba Meschetských Turků Marata Rasulova a jeho hosta ve vesnici Vynohradivka na Pryčornomorji. 10. srpna 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Meschetští Turci jsou turecky mluvící lidé, kteří vyznávají islám a původně obývali historickou zemi Meschetii v jižní Gruzii, podél hranice s Tureckem. Museli dvakrát změnit své bydliště: v roce 1944 je sovětská vláda vystěhovala do střední Asie, odkud v devadesátých letech uprchli kvůli etnickému konfliktu.
Příběh o národnostním společenství Turků-Meschetyvců, kteří žijí na Ukrajině: Turci-Meschetyvci Ukrajiny.
prezentace
Společenství Meschetských Turků bydlí na Ukrajině od 90. let. Obvykle se usadili na Pryčornomorji, Tavrii, Slobožanščyně a Besarábii. Oni si váží svých tradic a slaví každoroční náboženské svátky, mezi kterými je Qurbān Bairām (Svátek obětí).
Dva Meschetští-Turečtí chlapci jdou po vesnici Vynohradivka na Pryčornomorji, a rozdávají sousedům maso obětního zvířete během svátků Qurbān Bairām. 12. srpna 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Umělec a sochař Olexij Aľoškin odpočívá v lese poblíž vesnice Bukatynka na Podolí, kde bydlí už více, než 40 let. 21. srpna 2019. Foto: Mykola Korol.
Po mnoho let Olexij a jeho manželka Ljudmyla pracují na oživení vesnice a její proměně na umělecké centrum a na její přitažlivosti pro turisty.
Oleksij Aľoškin se stal jedním z hrdinů našeho filmu “Ukraїner. The movie”. Příběh o Bykatynce a rodině Aľoškinů.
Umělec a sochař Olexij Aľoškin představuje ve Lvově svou rodinu: dceru Dariu Aľoškinovu, zetě Hordie Starucha a vnoučata. 24. srpna 2019. Foto: Mykola Korol.
Olexijova dcera Darija našla nový způsob, jak upozornit na ukrajinské řemeslo vytvářením papírových dekorací do interiéru veřejných institucí a obalů na knihy.
Příběh o papírových dekoracích Dariji Aľoškinovy.
Manžel Darji Hordij Staruch je sochař ze Lvova, který se rozhodl pokračovat v lyricismu a stanovil si za cíl naučit se udělat lyry a vyrobit tři sta takových hudebních nástrojů.
Příběh o Hordiji Staruchovi a lyrách.
Oleh Mychajljuta (a.k.a. Fahot), zpěvák hip-hopové skupiny TNMK (Tanok na Maidani Kongo - “Tanec na náměstí Kongo”) se směje se zakladatelem projektu Ukraїner a vedoucím programu “Ambasadoři” Bogdanem Logvynenko při natáčení. 24. srpna 2019. Foto: Serhij Sverdělov.
Díl “Ambasadorů” o Charkově.
Hra týmu motobolu z Kamjanec-Podilsku z ptačí perspektivy. 25. srpna 2019. Foto: Pavlo Paško.
Motobol je výhradně evropská sportovní hra pocházející z Francie. Během sovětských časů získala na Ukrajině obrovskou popularitu. Motobolové turnaje a několik motobolových týmů přežilo dodnes pouze díky nadšeným hráčům, trenérům a několika divákům. V Kamjanec-Podilsku se motobol hraje již 52 let. Díky absenci úspěchů u místních týmů v jiných sportech se motobolový klub „Podillja“ stal na Ukrajině v průběhu času slavným. V Kamjanec-Podilsku je samostatný motoristický stadion a hra motobolu se stala místní zvláštností, a město se díky němu stalo pro mnoho návštěvníků známým.
Nejstarší hráč motobolového týmu Kamianec-Podilskyj je Volodymyr Danyljak, který rozvíjí motobol ve svém rodném městě již 50 let. Stal se jedním z hrdinů našeho filmu “Ukraïner. The Movie”. Příběh o motobolu v Kamjanec-Podilsku.
Zpěvačka Džamala vystupuje na festivalu krymsko tatarské kultury. 25. srpna 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Příběh o životě krymských Tatarů na Ukrajině.
Balón letí nad pevností v Kamjanec-Podilsku. 27. srpna 2019. Foto: Pavlo Paško.
Sociální aktivistka, zakladatelka organizace CrimeaSOS Tamila Taševa drží plakát se jménem jednoho z krymských Tatarů, který zmizel na Krymu okupovaném Ruskem, během shromáždění u ruského velvyslanectví v Kyjevě. 29. srpna 2019. Foto: Jurij Stefaňak.
Chlapec předvádějící triky na kole na centrálním náměstí Vasylkova poblíž památníku Tarase Ševčenka. 30. srpna 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Žena zdobí oblouk na svatební focení na skalách MODR ve Kryvom Rohu. 31. srpna 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
MODR Skály, které leží v údolí řeky Inhulec’, patří k jedné z chráněných přírodních oblastí regionu. Jméno dostaly od nedalekého sídliště MODR, pojmenovaném na počest Komunistické mezinárodní organizace pro pomoc. Kopce zvané Lysé hory přitahují pozornost horolezců, kteří zde trénují a závodí. A na řece Ingulec’, která teče mezi skalami, se lidé plaví na kajaku.
V Kryvomu Rohu Ukraїner natočil pořad “Ambasadoři” s členy skupiny Brunettes Shoot Blondes.
Členové skupiny Brunettes Shoot Blondes Andrij Kovaľov a Roman Soboľ stojí před jedním z Kryvo Rožských železných dolů. 31. srpna 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Hudebník, vedoucí skupiny Pianoboy Dmytro Šurov natáčí vtipnou video zprávu předplatitelům během plavby Jižným Buhem na gondole. 13. září 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Dmytro Šurov se stal ambasadorem Vinnyceve stejnojmenném projektu Ukraїner.
Karneval v ulicích města Volnovakha na Priazovii během festivalu řecké kultury “Méga Giortí” (“Velký svátek”). 14. září 2019. Foto: Mykola Korol.
Festival Méga Giortí byl poprvé organizován v roce 1988 řeckým básníkem a skladatelem Donatem Patryčou z vesnice Malojanisol. Festival měl spojit nejen řeckou komunitu, ale také všechny ostatní národnostní menšiny žijící v Přiazoví. Od této chvíle se Méga Giortí děje každé dva roky (dříve – ročně), pokaždé na jiném místě, aby zahrnoval všechna města a vesnice na Ukrajině, která byla založena nebo jsou v současnosti obývána Řeky. V loňském roce se Méga Giortí konala v Malojanysolu a letos ve městě Volnovacha.
Příběh o národnostním společenství Řekl, kteří žijí na Ukrajině: Řekové Ukrajiny.
Portréty motobolerů týmu „Podillja-Motor“ z Kamjanec-Podilska. 20. září 2019. Foto: Anastasija Nekypila.
Repetice taneční skupiny Toradi, která tancuje tradiční korejské tance. 21. září 2019. Foto: Iryna Hromocka.
Toradi je dnes považován za jediný soubor na Ukrajině, který praktikuje tak velký seznam tradičních korejských tanců. Mimo jiné má soubor ve svém repertoáru řadu tanečních vystoupení na rytmus tradičních korejských bubnů. Tyto tance pocházejí z dávných šamanských rituálů, kde byl každý pohyb spolu se zvukem bubnů plný významu.
Příběh o Korejcích žijících na Ukrajině.
Portrét korejské dívky oblečené v korejských národních šatech kvůli svému vystoupení na festivalu “Korejada”, jediném putovním korejském kulturním festivalu na Ukrajině. 21. září 2019. Foto: Iryna Hromocka.
Korejci žijí na Ukrajině od začátku 20. století. Než sem přišli, museli přežít přemístění japonským úřadem na ostrov Sachalin, a později, v roce 1937, deportaci sovětským úřadem do střední Asie. Od šedesátých let se Korejci na jižní Ukrajině masivně usazují, aby mohli pracovat na zdejší půdě. Také mnoho Korejců přišlo do velkých ukrajinských měst, aby získalo vysokoškolské vzdělání. “Korejada” je stále jediným festivalem korejské kultury na moderní Ukrajině.
Vedoucí skupin “Tartak” a “Buv’je” Saško Položynskyj odpočívá ve vzdělávacím centru “Volyn Youth Centre” v Lucku. 26. září 2019. Foto: Oles’ Moskalčuk.
Saško Položynskyj se stal ambasadorem Lucku ve stejnojmenném projektu Ukraїner.
Chlapec leží poblíž památníku “Menora” v Babynomu Jaru po ceremoniálu připomínajícím oběti holocaustu. 29. září 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Příběh o národním společenství Židů, kteří žijí na Ukrajině čtěte na stránkách Ukraїner: Židé Ukrajiny.
Vlak jede po viaduktu v obci Plebanivka. 29. září 2019. Foto: Kateryna Akvareľna.
Vedoucí skupiny ONUKA Nata Žyžčenko pózuje na fotografii na vyhlídkové plošině na střeše hotelu Bursa v Kyjevě. Za zády zpěvačky je čtvrť Podil a náměstí Kontraktova plošča. 2. října 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Nata se rozpovídala o svém Kyjevu v rámci projektu “Ambasadoři”.
Sobotní bohoslužba v Synagoze progresivního judaismu v Kyjevě. Službu vede Oleksandr Duchovnyj, hlavní rabín komunit progresivního judaismu v Kyjevě a na Ukrajině. 4. října 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Televizní moderátor Roman Vintoniv (a.k.a. Michael Ščur) pózuje na fotografii a drží se zábradlí vlaku na úzkokolejné železnici Vyhoda, která je také přezdívána jako Karpatská tramvaj. 7. října 2019. Foto: Kateryna Akvareľna.
Vyhodská úzkokolejka je jednou ze čtyř úzkokolejných železnic na Ukrajině. Příběh o Karpatské tramvaji.
Michael Ščur se rozpovídal o Ivano-Frankivsku, Dolyně a Karpatském regionuv projektu “Ambasadoři”.
Auto jede po silnici během soumraku poblíž vesnice Sokyrnycja a na Zakarpatí. 29. září 2019. Foto: Serhij Korovajnyj.
Buvoli odpočívají v údolí nedaleko vesnice Sokyrnytcja na Zakarpatí. 30. září 2019. Foto: Pavlo Paško.
Německý ekolog Michel Jakobi chová v této oblasti buvoly. Michel – nejlepší kamarád buvolů.
Na letošní nové expedici po Zakarpatí jsme se rozhodli zůstat několik dnů u Michela a natočit příběh o vývoji jeho farmy v poslední době.
Německý ekolog Michel Jakobi instaluje pro svá zvířata elektrickou ohradu. 30. září 2019. Foto: Serhij Korovajnyj.
Příběh o Michelu a jeho buvolech.
Ráno poblíž Nyžně Selyšče na Zakarpatí. 2. října 2019. Foto: Pavlo Paško.
Děti se dívají ven ze dvora domu ve vesnici Iza na Zakarpatí. 4. října 2019. Foto: Juriy Stefanyak.
Poblíž plotu, na kterém se opírají děti, jsou sušené svazky proutků. Vesnice Iza je dobře známá díky pletení proutků.
Expediční tým projektu Ukraïner se představuje s veškerým obsahem expedičního auta v rámci flashmobu #tetrischallenge. 5. října 2019. Foto: Pavlo Paško.
Vinice nedaleko města Berehovo na Zakarpatí. 5. října 2019. Foto: Pavlo Paško.
Tato oblast Zakarpatí je nejpříznivější pro pěstování hroznů a výrobu vína.
Muž sbírá hrozny na vinici poblíž města Berehovo na Zakarpatí. 5. října 2019. Foto: Jurij Stefaňjak.
Pohled na hrad Palanok v Mukačevu, jedinečný příklad středověké opevňovací architektury. 6. října 2019. Foto: Pavlo Paško.
Kůň odpočívá ve stáji v areálu hradu Sent-Mikloš v Čynadijevo na Zakarpatí. 8. října 2019. Foto: Jurij Stefaňjak.
Příběh o hradu Sent-Miklóš, který je na Zakarpatí, byl prvním příběhem Ukrainer. Přišli jsme na hrad podruhé a teď vám povíme o změnách a zajímavých příbězích, které se na zámku odehrály za poslední tři roky.
Děti v brnění křižáckých rytířů napodobují bitvu na zámku Sent-Mikloš v Čynadijevu na Zakarpatí. 8. října 2019. Foto: Jurij Stefaňjak.
Nájemník hradu Sent-Mikloě Josyp Bartoš. 9. října 2019. Foto: Jurij Stefaňjak.
Portrét rozhlasového moderátora, zakladatele rozhlasu “Jeden” Oleksije Umanského, Užhorod. 10. října 2019. Foto: Hari Krišnan.
Portrét umělce Oleksy Manna, Užhorod. 11. října 2019. Foto: Hari Krišnan.
Skupina tvůrců celovečerního dokumentárního filmu “Ukrainer. The Movie” a dobrovolníci projektu Ukraїner vystupují na scéně po představení filmu v Dovženko-Centre v Kyjevě. 1. listopad 2019. Foto: Mykyta Zavilinskyj.
Film byl vysílán 1. listopadu 2019 současně v 7 zemích a více než 60 městech. «Ukrainer. The movie» můžete zhlédnout na našem YouTube.
Televizní moderátorka a herečka Janina Sokolova vystupuje z domu v Záporoží, kde se odehrálo její dětství. 2. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Janina Sokolova se rozpovídala o své Žaporižžji (Záporoží) v projektu “Ambasadoři”.
Přehrada na řece Dnipro v Záporoží, pohled z ptačí perspektivy. 3. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Vedoucí skupiny “Druha Rika” Valerij Charčyšyn poslouchá hudbu v Astronautském muzeu v Žytomyru. 9. listopad 2019. Foto: Anastasija Nekypila.
Valerij Charčyšyn se rozpovídal o svém Žytomyru v rámci projektu “Ambasadoři”.
Muži pijí víno u jezera Jalpuh poblíž vesnice Krynyčne. 8. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Na Besarábii je mnoho vinic, proto se téměř všichni podílejí na výrobě vína.
Pohled na centrální náměstí města Bolhrad, kde se koná každoroční festival vína Bolgrad Wine Fest. 9. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Příběh o národnostním společenství Bulharů, kteří žijí na Ukrajině: Bulhaři Ukrajiny.
Bulharky v národních krojích pózují na fotografii v košíku s hroznovým vínem během vínového festivalu ve městě Bolhrad. 9. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Stádo ovcí se vrací z pastviny domů ve vesnici Karakurt na Besarábii. 9. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Dnes obyvatelé Karakurtu hovoří pěti jazyky: albánsky, bulharsky, gagauzem, ukrajinsky a rusky. Místní lidé říkají, že když se ve vesnici setkají tři lidé různých národností a jeden z nich má rodný jazyk – albánštinu, pak se na něj všichni tři přepnou, protože albánština je zde hlavním jazykem mezinárodní komunikace. Příběh o národnostním společenství Albánců, kteří žijí na Ukrajině: Albánci Ukrajiny.
Vedoucí albánské komunity “Rilindija” Rodion Pandar vede ovce ke dvorům obyvatel Karakurtu. 9. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Pohled na řeku Dunaj a nábřeží města Izmajil, z ptačí perspektivy. Izmajil je na hranici s Rumunskem, a Dunaj zde slouží jako hranice. 10. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Muž kope díru ve dně jezera Jalpuh, aby z něj pumpoval vodu. Vesnice Ozerne. 10. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
V této části Besarábie je mnoho etnických Bulharů, Rumunů, Albánců a Gagauzů. Tento muž nemluví ani ukrajinsky, ani rusky.
Hejno ptáků nad vesnicí Ozerne na Besarábii. 10. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Ohňová show na vinném festivalu v Bolhradu. 10. listopad 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Plné hlediště Kyjevského Paláce sportu povzbuzuje hudebníky “DakhaBrakha” na konci koncertu u příležitosti 15. výročí kapely. 6. prosinec 2019. Foto: Oleksandr Chomenko.
Členové skupiny “DakhaBrakha” se rozpovídali o svém Kyjevě v projektu “Ambasadoři”.
Malíř Ivan Marčuk ve své dílně v Kyjevě. 11. prosinec 2019. Foto: Chrystyna Kulakovska.
Divadelní režisér a dramatik Volodymyr Klymenko (a.k.a. KLIM) sedí v divadelním sále “DACH” 17. prosinec 2019. Foto: Jurij Stefaňjak.